V průběhu let musela kočka překonat mnoho problémů, aby přežila a dosáhla našich dnů, zejména během středověké éry, kdy se věřilo, že je nositelem dýmějového moru. Během těch let byl pronásledován a upálen na hranici, což by nepochybně děsilo staré Egypťany.
Doslova toto zvíře uctívali. Jeho poškození bylo považováno za trestný čin. Milovali ho natolik, že uvěřili, že je bůh, nebo spíše bohyně 🙂. Bohyně, které říkali Bastet.
Bastet byla bohyně, která byla zastoupena v podobě domácí kočky nebo jako žena s kočičí hlavou doprovázená hudebním nástrojem známým jako sistrum, protože ráda rozveseluje lidi svou hudbou. Tak, symbolizoval radost ze života. Nejen to, ale věřilo se, že chrání těhotné ženy a novorozence před nemocemi.
Ačkoli byla mírumilovnou bohyní, když se rozzlobila, proměnila se v ženu s hlavou lvice a začala být velmi násilná. Stejně jako totemické zvíře, které představuje, může být nepředvídatelný, kdykoli se dokáže projevit něžně nebo agresivně.
Jeho kult sahá až do nejranějších dob starověké civilizace, tedy před 4000 lety. Jeho kultu se věnovalo starobylé město Bubastis (dnes Zagazig, ležící v deltě Nilu). Byly postaveny chrámy, které mu vzdávaly úctu, a byly vychovávány kočky, které byly po smrti pečlivě mumifikovány a poté pro ně pohřbeny ve zvláštních hrobech..
Starověcí Egypťané milovali kočky natolik, že podle legendy se vzdali Peršanům, když drželi kočky na svých štítech, protože Peršané věděli, že Egypťané se raději vzdali, než aby jim ublížili.
Přál bych si, aby se věci od té doby tolik nezměnily.
Můj nejstarší kočičí syn se jmenuje Bastet ... když mi ho dali, mysleli jsme si, že je to dívka, a říkali jsme tomu, že na počest egyptské bohyně ... …. Myslíme si, že to zní dobře. On nebo ona hehehehe…
Ahoj Martho.
Je to velmi originální název pro kočku 🙂